Poděkování samozřejmě patří všem účastníkům čundru a především pak těm, co přiložili ruku k dílu ať už při nákupech, vaření, organizaci a v neposlední řadě našim obětavým dovozcům materiálu (Ruda a Pišta).
Vyrazili jsme jako již obvykle hned po rozdání vysvědčení a udělení odměn.
Výběr kempu jsme neponechali náhodě a jeli jsme v podstatě najisto do kempu Orlice, který vyhovuje polohou i vybavením. Z důvodu vyzvednutí lodí jsme jeli ve dvou skupinách a po několika drobných zádrhelech s navigací po cestě jsme se vybalili a rozvinuli hlavní stan.
Jak je již dobrou tradicí, k uvodní večeři nachystal vrchní kuchař VV karbanátky, tentokrát vylepšené o dip s koprem.
MńaM-MňaM
Po snídani (Dobša přihasil s čerstvým pečivem) jsme vyrazili na 1.etapu tohoto ročníku. Trasa vedla z Potštejna do Kostelce nad Orlicí. Pišta nejprve odvezl vodácké vybavení a mladé "foukače" lodí Maldu, Roba a Václava do Potštejna a po návratu do kempu vyrazil s ostatními vláčkem a se zastávkou na oběd na start dnešní etapy.
Vody sice moc nebylo a především začátek cesty byl trošku krkolomnější s několika přetahováníma po kamenech, ale přesto jsme to zvládli a užili si pěknou cestu za velmi příjemného počasí.
Večer jsme uzavřeli vynikajícím guláškem s fazolema tentokrát z dílny druhého vrchního kuchaře Maťa.
Třetí den pod vlivem únavy z minulého dne a z důvodu tropického počasí jsme upravili plán a k mé "veliké radosti" jsme po snídani vyrazili na hrad Potštejn. Byl to moc pěkný výlet a fajn zpestření našeho již docela ustáleného programu a těch pár zoufalců, kterým se nechtělo, může trochu zalitovat (nebo jít v Po a pak se divit, že je zavřeno). Cestou zpět do kempu jsme se zastavili ve Vamberku v Pizzerii na obídek. www.potstejn.cz hláška z filmu Černí baroni
Především k veliké radosti všech dětí jsme se po návratu připojili k ostatním na koupališti. Velikou výhodou kempu Orlice je těsná blízkost pěkného venkovního bazénu.
Zakončení dne bylo dost napínavé, provázené slušnou buřinou a někteří z těch "dospělejších" byli nuceni držet plachtu, protože ráno bychom byli zcela jistě bez ní. Ještě, že jsme měli tekuté posilovadlo, které nás udrželo na nohou a zachovalo nám tělesné zdraví.
Po bouři se opět vyjasnilo a proto jsme vyrazili na řeku. Pokračovali jsme dále po proudu z Kostelce směrem k soutoku s Tichou Orlicí. Tento úsek je móóóc pěkný, protože řeka meandruje a docela to i jede. U Lípy nad Orlicí nám však došly síly a zásoba škvarkovky s chlebem a proto jsme před mostem směrem k obci Světlá ukončili naší pouť po Orlici. Většina se vrátila vláčkem do Kostelce a pak jsme dopravili do kempu i lodě.
Odpoledne byl volný program a k večeři oblíbené špagety. Po večeři obdaroval strejda Maťo všechny dětičky (i ty větší) svítícíma tyčinkama, které jim udělali radost a navíc se hodily i při hře "na schovku".
Nad ránem nám celkem slušně zabouřilo a s ohledem na nepředvídatelný vývoj počasí došlo k rozhodnutí poslední etapu po vodě odpískat. Náhradním programem, kupodivu celkem automaticky, byl výlet za nějakou kulturou a volba padla na zámek v Častolovicích, ketrý je v současné době ve vlastnictví Diany Sternbergové. Zámek a okolí bylo nádherné a po cestě vláčkem do Kostelce jsme zvládli i oběd v místní restauraci. www.zamek-castolovice.cz
Jak, že to bylo v Černých baronech?
Odpoledne, po návratu z města se počasí opět pokazilo a bohužel k večeru začalo i pršet. Z tohoto důvodu, jsme museli odpískat večerní táborák spojený s grilováním kuřat a Robin - animátor nemohl plně projevit své pořadatelské schopnosti. Kuřátka jsme opraskli na el.grilu schováni pod plachtu - byly dobré i tak.
Sbalení tábora, společné foto (již tradičně nejsme v plném počtu, ale když se udělá průnik více fotek, tak se najdem), částečně individuální odjezd a návrat k maminkám.
Čundru 2013 ZDAR