DYJE   1.- 6.7.2011

 

Dík všem, kteří se aktivně podíleli na organizačním a materiálním zabezpečení naší další akce.

  

1. den (pátek) - odjezd

  Potkali jsme se jako obvykle u OD Interspar v Třebíči a vyrazili do nám již důvěrně známého kempu Výr. Ve Výrovicích jsme se potkali s Matěm, vybrali jsme místo a když odpoledne dorazil Pišta a Bobo mohli jsme "rozbalit" hlavní tábor. Samozřejmě, že hlavním bodem programu byly již tradiční "karbanátky alá Velký Vezír".

 

2.- 5. den - sjíždění řeky

1.etapa:  TASOVICE - VALTROVICE (sobota)

  I přes ne úplně ideální počasí jsme v sobotu vyrazili na první etapu. Zatímco řidiči odvezli auta do cíle, my ostatní jsme mákli a připravili rafty a pálavy k vyplutí. Na řidiče jsme čekali trochu déle, protože cestou potkali pohřební průvod, který jim nedovolil pokračovat v cestě.

  První dojem z neznámé řeky byl trochu ovlivněn "zarostlou" hladinou, ale nakonec se to dalo překonat. Cesta ubíhala příjemně a ukázalo se, že Dyje je prozatím netknutá komerčním vodáctvím. Přesto, že cestou byl jediný jez, který se navíc nedal jet a museli jsme ho zkoníčkovat a občas jsme museli vyskočit z raftu a "popotáhnout, bylo to fajn.

 

 

 

 

 

 

2.etapa:  VALTROVICE - HRÁDEK/pod mostem (pondělí)

  Po nedělím nuceném odpočinku jsme vyrazili na další etapu. Protože nám došly zásoby, tři dobrovolníci vyrazili do Znojma na nákup a zbytek squadry využil tento čas k návštěvě nedaleké krokodýlí farmy ve Velkém Karlově. Bylo to zcela jistě zajímavé zpestření. Poté jsme sjeli moc pěkný úsek, kde řeka meandruje nepořušenou přírodou a zajímavými zákoutími, které vytvořily minulé povodně.

 

3.etapa:  pod mostem na STRACHOTICE - HRÁDEK/za vsí (úterý)

  Pro třetí etapu jsme vybrali téměř shodný úsek jake předešlý den, protože cesta meandry byla pěkná a vyšlo nám tentokrát i suprové počasí.

  Na jeden den, noc a pěknou etapu po Dyji dorazil i Dobša s Klárkou, naopak Bobo musel odjet dříve.

 

camping

  V neděli jsme vodu vynechali, protože jí z nebe padalo až-až. Vyrazili jsme na výlet k rakouským sousedům do termálu v Laa. Nápad to byl dobrý, ale protože ho mělo dalších asi tak 1000 lidí v okolí, vzdali jsme to a vrátili se do kempu. Vyjížďku ocenili především řidiči-začátečníci a oběd ve vesnické restauraci taky nebyl k zahození. Dolíci měli jednodenní přestávku s návratem k domácímu krbu - holt slabší povahy.

  Samozřejmě jsme se po dobu táboření starali o naše žaludky, a to především strejda Maťo (opět byly i palačinky) a vedli jsme děti ke sportu a zdravému životnímu stylu.

 

6. den - návrat do civilizace

  Sbalení tábora, poslední foto (již bez Boba, Dobši a Klárky), odjezd a návrat k maminkám.

 

 

 

 

 

  

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode